Vyhledávání v rejstříku pojmů NZIP

Inhibitory 5-alfa-reduktázy neboli 5-ARI (zkratka pochází z anglického názvu 5-alpha-reductase inhibitors) jsou léky, které bývají předepisovány zejména při léčbě zvětšené prostaty. 5-ARI blokují (inhibují) 5α-reduktázu – enzym, který se podílí na metabolismu některých steroidních hormonů. Tyto léky například brání přeměně testosteronu, nejznámějšího mužského pohlavního hormonu, na dihydrotestosteron, což je mnohem silnější androgen než testosteron. Viz také inhibitor.

Antagonisté alfa-adrenergních receptorů je jiný název pro alfa-blokátory.

Alfa-1-antitrypsin je enzym vyskytující se v krevní plazmě, který chrání zejména dolní dýchací cesty před působením elastázy uvolňované z rozpadajících se neutrofilů. Nedostatek tohoto enzymu je spojován se zvýšeným rizikem vzniku chronické obstrukční plicní nemoci a plicního emfyzému. Viz také deficit alfa-1 antitrypsinu.

Alfa-1 sympatomimetika jsou sympatomimetika, která vyvolávají místní vazokonstrikci. Používají se například při léčbě rýmy (při oteklé sliznici v nose, tzn. při „ucpaném“ nose), zánětu spojivek a také při vyšetření očního pozadí u oftalmologa.

Alfa-2 sympatomimetika jsou sympatomimetika, která se nejčastěji používají při léčbě hypertenze. Uplatňují se však rovněž jako sedativa a používají se i při léčbě závislost na opiátech nebo při potlačování abstinenčních příznaků při léčbě závislosti na alkoholu.

Alfa-sympatomimetika jsou sympatomimetika, které stimulují tzv. alfa-receptory sympatického nervového systému. Podle převažujícího účinku se rozlišují alfa-1 sympatomimetika a alfa-2 sympatomimetika.

Alfa-blokátory neboli antagonisté alfa-adrenergních receptorů představují skupinu léků, které blokují účinek noradrenalinu a způsobují rozšiřování (vazodilataci) krevních cév. Alfa-blokátory bývají předepisovány při léčbě některých potíží, jako je například hypertenze, Raynaudův syndrom, zvětšená prostata či erektilní dysfunkce. Viz také beta-blokátory.

Kyselina alfa-linolenová je polynenasycená mastná kyselina, která obsahuje osmnáct atomů uhlíku (a proto se řadí mezi mastné kyseliny s dlouhým řetězcem). Kyselina alfa-linolenová se zároveň řadí mezi omega-3 mastné kyseliny. Obrázek: Chemická struktura kyseliny alfa-linolenové. Barevně jsou odlišeny atomy různých chemických prvků: uhlíku (černá), vodíku (bílá) a kyslíku (červená). (Zdroj: Wikimedia Commons, Public Domain) Viz také mastné kyseliny.

Deficit alfa-1-antitrypsinu neboli A1AD (zkratka pochází z anglického názvu alpha-1 antitrypsin deficiency) je genetická porucha, která může způsobovat onemocnění plic a jater. Příznaky onemocnění i věk, kdy se projeví, se u jednotlivců liší. U lidí s deficitem alfa-1 antitrypsinu se první příznaky plicního onemocnění obvykle objevují mezi 25. a 50. rokem života; je to zejména dušnost již po mírné tělesné aktivitě, zhoršená schopnost cvičit a sípání. Dalšími příznaky mohou být neúmyslný úbytek hmotnosti, opakující se infekce dýchacích cest a únava. U lidí s deficitem alfa-1 antitrypsinu se často vyvine rozedma plic. Viz také deficit, alfa-1-antitrypsin.

Alfa-fetoprotein neboli AFP (zkratka pochází z anglického názvu alpha-fetoprotein) je glykoprotein, který má využití: v gynekologii – v rámci prenatální diagnostiky, v onkologii – jako nádorový marker. Během normálně probíhajícího těhotenství vzniká AFP u vyvíjejícího plodu v játrech, ve žloutkovém vaku a v trávicím traktu. Pokud je AFP detekován v krvi dospělého člověka (kromě těhotné ženy), může to být známka hepatocelulárního karcinomu, některého z germinálních nádorů (například rakoviny varlat) nebo jiného zhoubného nádoru. Zvýšená hladina AFP může být pozorována rovněž u některých benigních (nezhoubných) onemocnění jater, jako je jaterní cirhóza či virová hepatitida. Stanovení hladiny AFP v krevním séru se používá také k hodnocení účinnosti protinádorové léčby. Viz také proteiny.